Aktualizováno 8/2024 – Elektrický proud je zrádný v tom, že může způsobit více poranění. Zraněný může mít “navenek” viditelnou malou popáleninu v místě vstupu elektrického proudu do těla ale “uvnitř” může dojít k poškození orgánů, kostí, k zástavě dýchání a krevního oběhu. Podívejte se na Minutovku první pomoci, kde vám Andělka se Smrťákem předvedou, jak ošetřit člověka po zásahu elektrickým proudem.

Jak poznáte úraz elektrickým proudem?

Velkou nápovědou mohou být jasně viditelné okolnosti úrazu. Zraněný se nachází v blízkosti elektrického spotřebiče, spadlého elektrického vedení nebo právě udeřil blesk. Střídavý proud vyvolává křečovité stažení svalu a tím brání postiženému odtrhnout se od zdroje elektřiny. Pro poskytování první pomoci je důležité umět rozpoznat příznaky a na jejich základě ošetřit zraněného.

Příznaky zásahu elektrickým proudem

Příznaků může být celá řada a závisí na výšce napětí elektrického proudu, která zraněného zasáhla. V případě, že zůstává při vědomí, může si stěžovat na:

• bolest v místě vstupu elektrického proudu,
• bolest hlavy,
• pocit nepravidelného bušení srdce,
• trnutí končetin,
• křeče,
• zmatenost,
• poranění kostí a kloubů.

Výjimkou není upadnutí zraněného do bezvědomí i s následnou zástavou dýchání a krevního oběhu. Při zasažení vysokým napětím či bleskem mohou přibýt:

• rozsáhlé popáleniny (mají tvar listu, stromečku),
• ochrnutí,
• ztráta paměti, řeči aj.

Úrazy elektrickým proudem

Každé zranění po zásahu elektrickým proudem záleží na typu proudu, výšce a napětí. Běžná domácnost má střídavý proud o nízkém napětí (230 V) s proudem 16 A v zásuvce a 10 A ve světelných okruzích.

Poranění po zásahu střídavého proudu s nízkým napětím:

• Děti mívají po kousnutí do kabelu poranění tváří, úst a jazyka. 
• U větších dětí a dospělých většinou nejsou přítomné popáleniny, pouze zčervenání kůže.
• Napětí může vyvolat svalové křeče s rizikem zlomenin a vykloubenin.
• Může dojít k zastavení funkce srdce.

U trakčního vedení, kde je 25 000 V a střídavý proud, mohou být následky horší. Běžné jsou popáleniny, pád z výšky a poruchy rytmu srdce.

Jak poskytnout první pomoc při zásahu elektrickým proudem?

Myslete na rizika, která jsou s poraněním elektrickým proudem spojena a nezapomínejte, že vaše zdraví a život je na první místě. Rozhlédněte se a nadechněte – pomůže vám to ke zklidnění emocí.

• Bezpečnost je prvořadá, a proto se zraněného nedotýkejte, aniž by bylo přerušeno působení elektrického proudu. Vypněte el. jistič (pojistky) nebo vytáhněte spotřebič ze zásuvky, pokud není poškozena. Zásah elektrickým proudem totiž neznamená, že pojistky vypadnou. Při úrazu vysokým napětím je nutné volat na tísňovou linku 112 a nepřibližovat se k zraněnému, dokud hasiči nebo obsluha trolejových či železničních tratí nepřeruší působení proudu. 
• Vždy přivolejte pomoc (linka 155 nebo aplikace Záchranka) a přivolejte další svědky události k poskytování pomoci. Zjistěte stav zraněného. U osob při vědomí se do příjezdu záchranné služby věnujte subjektivním potížím a ošetřete viditelná zranění. 
• Pokud zraněný nereaguje na oslovení a zatřesení rameny, je patrně v bezvědomí. To je život ohrožující stav, proto musíte zprůchodnit dýchací cesty. Zraněného položte na záda a tahem za bradu směrem nahoru mu zakloňte hlavu. Přiložte ucho k ústům zraněného a dlaň na jeho hrudník. Svými smysly (pohled, poslech, cit) ověřte, zda dýchá. Pokud nedýchá normálně nebo vůbec, okamžitě začněte s resuscitací. U dospělého člověka stlačujte střed hrudní kosti do hloubky 5 – 6 cm frekvencí 100x minutu. Je-li vás více a máte možnost použít AED (automatizovaný externí defibrilátor), rozhodně neváhejte. Zraněnému tím zvýšíte šanci na přežití až o 70 %. Podívejte se na poutavý návod:

• Resuscitaci můžete ukončit jen v momentě obnovení základních životních funkcí. Poznáte je tak, že se zraněný začne bránit a kvalitně/pravidelně dýchat. Dalším důvod pro přerušení oživování je předání záchranářům a nebo bohužel i vyčerpání zachránce. 

Prevence proti zásahu elektrickým proudem

• Zásuvky s proudovými chrániči.
• Elektronika s certifikáty EU.
• Neporušené izolace na elektrických kabelech.
• Vědět, kde jsou pojistky v bytě a hlavní jističe v domě.
• Nepřibližovat se ke spadlým drátům vysokého napětí.
• Nelézt na vagóny ani jiná vysoká místa pod trakčním vedením. Není nutné se ani kabelu dotknout, hrozí přeskočení napětí přes elektrický oblouk (viz dále).

Skrytá nebezpečí v domácnosti

• Dekorativní světélka (především retro) – po vyšroubování žárovky zůstává v objímce 230 V.
• LED světélka existují dvojího typu. Buď převádí napětí z 230 V na 12 V už v zásuvce, nebo až za „krabičkou“ nacházející se na kabelu.
• Výrobky z trhu mimo Evropu (bez EU certifikace) mohou mít tenkou izolaci a transformátor místo pulzního zdroje, převod napětí je tak méně spolehlivý.
• U stolních lamp může být v objímce po vyšroubování žárovky 230 V. Záleží na tom, jak je zapojený kabel do zásuvky.
• Ve starých domech a panelácích se stále mohou nacházet zásuvky bez proudových chráničů.
• Manipulace s elektrikou laiky, zejména u zásuvek bez proudových chráničů.
• Kabely překousané od mazlíčků.

Zajímavosti a mýty spojené s úrazem elektrickým proudem

Co dělat venku v bouřce?

Blesk je výboj s extrémně vysokým napětím, který míří k zemi rychlostí 300 km za sekundu a má teplotu 3x větší než slunce. Základní prevencí je nebýt největším objektem nebo se nenacházet v jeho blízkosti. Za bouřky se nezdržujte na volných plochách a snažte se najít bezpečný úkryt (vozidlo, uvnitř budovy s hromosvodem). Nebezpečný je okraj lesa a tak pokud nemáte jinou možnost, ukryjte se raději hlouběji mezi stromy. Při blížící se bouřce rychle opusťte vrcholky hor. Pozor na vodu, která je dobrým vodičem! Nebezpečné jsou proto vodní plochy ale i mokré skály, jeskyně a převisy. Udržujte odstup od kovových předmětů, například i od jízdních kol nebo zábradlí. Také horolezecké stezky či žebříky jsou nebezpečným hromosvodem. Vypněte si mobilní telefon a jiná zařízení s anténou a vložte je do středu batohu. Stan není bezpečným úkrytem, ale pokud v něm musíte setrvat, tak se nikdy nedotýkejte tyček ani plátna. V krajním případě se na volném prostranství chovejte tak, že si sednete “na bobek”. Blesk je nebezpečný nejen elektrickým výbojem ale i vytvořením “tlakové vlny” a tak hrozí i protržení ušního bubínku a poranění vnitřních orgánů.

Střídavý a jednosměrný elektrický proud – je rozdíl v první pomoci?

Z pohledu poskytování laické první pomoci je rozdíl nepodstatný. Poranění střídavým proudem nízkého napětí (50 V – 300 V) se vyskytuje u malých dětí (překousání kabelů, strkání předmětů do zásuvky) i dospělých (dílna, koupelna, kuchyně). Působení proudu se většinou přeruší okamžitě při zkratu. Pro poskytování první pomocí platí, že se vždy orientujeme na základě zjištěného stavu. U střídavého proudu se setkáváme se vznikem křečí, poranění kostí a kloubů, popálenin až bezvědomí s poruchou srdečního rytmu. U jednosměrného proudu vysokého napětí dochází k bezvědomí, těžkým popáleninám a zástavám dýchání a oběhu.

Co je elektrický oblouk/krokové napětí?

Elektrický oblouk je jev, který vzniká, aniž by byl zraněný v přímém kontaktu se zdrojem elektrického proudu. Může vzniknout při vysoké vlhkosti vzduchu u vysokého napětí a je dán vyšším napětím/odporem prostředí (vzduchu).

Krokové napětí představuje postup, kdy se posunujete vpřed tak, že máte nohy stále u sebe (šouravým pohybem aby nedošlo k rozpojení špičky jedné nohy s patou druhé nohy). Tímto způsobem se můžete vyhnout úrazu elektrickým proudem při spadlém vedení.

Kdy mám volat záchranku a kdy ne?

Při úrazu o malé síle napětí nedochází ke vzniku zdravotních obtíží a tak není nutné volat záchrannou službu. Vždy je ale dobré vyhledat lékaře. Zranění, která jsou spojena s vyšším napětím (zásuvky, spotřebiče, el. vedení, stožáry aj.) způsobují závažné zdravotní komplikace a vyžadují odbornou pomoc. Zásadní je vždy myslet na svou bezpečnost a zajistit či ověřit, že je přerušeno působení elektrického proudu. Volejte tísňovou linku 155 a jednejte podle stavu zraněného. 

Máte chuť dozvědět se o první pomoci víc? Pusťte si první lekci zdarma z našeho online kurzu

Naučit se první pomoc

Autor: Lucie Kadlečková

Zdroje:

DOBIÁŠ, Viliam. 5P PRVÁ POMOC pre pokročilých poskytovatelov: Pre tých, čo chcú vedieť viac. Slovenská republika: Dixit, 2017. ISBN 978-80-89662-24-1.

DOBIÁŠ, Viliam. Jak Zachránit své dítě, 2020

DOBIÁŠ, Viliam. Urgentná medicína prednemocničná, nemocničná, pre dospelých a deti, 3. vydanie, 2021

FRANĚK, O. Manuál dispečera zdravotnického operačního střediska. , 2020. ISBN 978-80-905651-6-6 (10. vydání).

https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK448087/

https://cs.wikipedia.org/wiki/Sp%C3%ADnan%C3%BD_zdroj

Konzultace technických parametrů a informací s elektrikářem Vladimírem Müllerem.